V podnikání jde o peníze

Pokud někdo soukromě podniká, nedělá to ani tak pro svoje potěšení, jako spíše proto, aby si tím na sebe vydělal. Někdo takový prostě nechodí do práce k jinému zaměstnavateli, ale postaví se takzvaně na vlastní nohy, založí si svou firmu a pracuje sám pro sebe. Se všemi pozitivy i negativy, jež něco podobného provázejí.

Co je na takovém podnikání dobré? Především to, že je tu podnikatel sám svým pánem. Dělá to, co chce, dělá to tak, jak to chce dělat, od nikoho si do toho nemusí nechat mluvit. A je pochopitelné, že dělá nejlépe to, co ho aspoň trochu baví a uspokojuje, ne to, co mu někdo nadřízený nařídí.

A co je na soukromém podnikání pro změnu špatné? Především nikdy nekončící nejistota. I když takový podnikatel pracuje sebelépe, nikdy nemá jistotu, že se prosadí a že si dost vydělá. A nakonec se tak může dřít od slunka do slunka, aby následně zjistil, že si nevydělal třeba ani na onu pověstnou slanou vodu.

A co má dělat takový nešťastný podnikatel, kterému se nezadařilo a on tak nemá peníze ani na svou obživu, ani na to, aby financoval chod svého podniku? Často si musí vzít půjčku, aby nějak překonal stávající obtíže a získal naději, že zase bude líp.

Jenže podnikatelé ve špatné ekonomické situaci nezískávají půjčku vůbec snadno. Jakmile se ukáže, že jim jejich práce nevynáší, jakmile jsou odhaleny nějaké ty záznamy v registrech dlužníků nebo třeba exekuce, je to ztracené.

Tedy v bankách s jejich přísnými pravidly je to ztracené. Ale v nebankovní sféře to tak zlé být nemusí. Například hypotéka bez registru je tu i pro ty, kdo nejsou dokonalí. U té se dá nejeden žadatelův nedostatek tolerovat, a půjčit si tu lze třeba i hodně peněz. A co je pro to třeba udělat? Vlastně skoro nic. Stačí jenom nějak prokázat svoji schopnost splácet a dát do zástavy nemovitost a každý se tu dočká pomoci.