Mělo by dítě dostávat kapesné?

O odpovědi by se mohli hádat davy, předkládat své úžasné zkušenosti a dávat osvědčené rady. V konečném důsledku je však jen a jen na rodičích, aby posoudili a odhadli přiměřenost tvého jednání vůči dítěti a s tím spojené i ono inkriminované kapesné.

Začnete moc brzy

Nedá se říct, kdy je ta správná chvíle, jelikož každé dítě je jiné a každé se vyvíjí maličko jinak rychle a jinými směry. Dobré je začít už v ranném věku, jelikož peníze jsou nedělitelnou součástí našeho světa, a tak by i dítě mělo chápat jejich význam a hodnotu. Jenže to bývá právě často kámen úrazu. Věcí, které jsme dostali si vážíme většinou mnohem méně než těch, na které jsme si museli vydělat, na které jsme si našetřili. Pokud v dětech probudíte představu, že když něco chtějí potřebují peníze a když potřebují peníze stačí zajít za Vámi a Vy jim je ochotně dáte, pak nikdy neuvidí poslední souvislost řetězce a to je, že Vy musíte jít do práce a nějaké peníze si vydělat.

Začnete moc pozdě

Život je běží normálně bez peněz, když něco chce, řekne si, Vy to koupíte, nebo nekoupíte, ale většinou ano. Pak peníze nejsou něco, s čím se dítě dostává do kontaktu a nevidí jejich hodnotu, je pro něj jen přímá souvislost:

já chci – oni mi to dají
je to samozřejmě vyhnané do extrému a na této planetě vyrostlo mnoho dětí bez kapesného, ale se zdravým přístupem k penězům, ale to všechno záviselo na tom, jak jim to jejich rodiče podali, protože to rodič vychovává dítě, a právě tato výchova se nejvíce odrazí v jeho dalším životě.

Moc málo, nebo moc hodně

Kolik by to tak mělo být, někdo v mládí dostával korunu na týden, jiný dvacku na měsíc. Postupně se dá kapesné zvětšovat, nebo upravovat podle prospěchu ve škole, uklízení pokoje a podobných triků, jak donutit dítě dělat to, co po něm chcete.

Jasnou známkou pro moc hodně je, když chce víc. Ten, kdo si zvykne na vysoký standard z něj málokdy ochotně slevuje. Mám hodně, tak proč bych nemohl chtít víc. Děti mají velice jednoduché myšlení, nemusí vidět společnost jako celek, ale jsou přesto schopni z ní vymačkat co se dá a nezastaví se před ničím, dokud jim někdo neřekne dost. Když neřekne dost rodič, pak máme zaděláno na další uvztekané, rozmazlené, uřvané dítko. Málo se poznává špatně, protože ti, kdo mají málo od začátku se většinou naučí šetřit a vystačit si s tím, co mají.

Pokud víte, že pokladnice je nevyčerpatelná, není důvod šetřit s penězi a naopak.